Liptovský Mikuláš: apartmán s kuchyňkou i minigolf
- 4.8 / 5
- Vila Horal
Přechod hřebene Západních Tater je jedním z nejhezčích slovenských treků a zároveň i velkým oříškem. Hřebenovka nejde projít celá, protože velký úsek východní části hřebene od Pyšného sedla po vrchol Temniak je uzavřený. Tím bohužel problémy nekončí. Na hřebeni prakticky není zdroj vody, ale to nejhorší je, že tu není kde přespat.
Přechod hřebene Západních Tater je jedním z nejhezčích slovenských treků a zároveň i velkým oříškem. Hřebenovka nejde projít celá, protože velký úsek východní části hřebene od Pyšného sedla po vrchol Temniak je uzavřený. Tím bohužel problémy nekončí. Na hřebeni prakticky není zdroj vody, ale to nejhorší je, že tu není kde přespat.
Celé pohoří patří do Národního parku, a tak není možné nocovat tam, kde nám to vyhovuje, ale jen na vyhrazených místech. Ta tu ovšem žádná nejsou. To by tolik nevadilo, pokud by v okolí hřebene byly nějaké horské chaty, ale ty tu bohužel nejsou také. Většina lidí přechod Západních Tater tedy řeší tak, že to prostě riskne a spí tam, kde to dává smysl a někteří dokonce přechází celý hřeben, včetně uzavřené části.
Pokud ctíte pravidla a nechcete se dostat do konfliktu s ochranáři, budete se muset omezit na přístupnou část a dva večery nelogicky sestupovat přes 600 výškových metrů a druhý den ráno je zase stoupat nazpět na stejné místo. Tedy pokud nechcete z hřebene žádnou část vynechat... To z hřebenovky Západních Tater dělá akci výlučně pro turisty ve vynikající kondici. Pojďme se mrknout jak na to.
Z křižovatky u mostu, na okraji obce Jalovec, se vydejte po žluté značce po asfaltové silnici. Po dvou a půl kilometrech, na rozcestí Bobrovecká Vápenica, odbočte vlevo na modrou. Ta vede zpočátku mírným stoupáním s loukou po pravé straně a roztroušenými chatami po levé straně. Brzy však začne prudce stoupat lesem a přes rozcestí nad kameňolomom (1 035 m) a pod Babkami (1 220 m) vás dovede až chatě Pod Náružím (1 420 m) (www.chatacervenec.sk), občas zvané také Červenec. Chata bývá otevřena jen o víkendech, v červenci a srpnu nepřetržitě. Ubytování je nutné předem zarezervovat u chataře (kontakt).
Pokud vám po ubytování zbyde dost času a chuti, můžete si nalehko udělat asi dvouhodinový výlet na vrchol Babky (1 566 m).
Z chaty Pod Náružím vystoupejte po modré značce do sedla Predúvratie (1 585 m), odbočte vpravo na zelenou a pokračujte výstupem na Ostrou (1 764 m), krákým sestupem do sedla Priehyba (1 650 m) a nakonec výstupem na Sivý vrch (1 805 m). Ze Sivého vrchu vás čeká prudký sestup, na několika místech opatřený řetězy. Následuje odpočinková pasáž, vedoucí převážně vysokými porosty kosodřeviny, do sedla Pálenica (1 570 m). Kousek odtud po žluté značce, směrem do Bobrovecké doliny, je možné doplnit vodu z pramene potoka.
Ze sedla pokračujte po červené značce zpočátku prudším, později relativně mírným, dlouhým stoupáním nad porosty kosodřeviny a přes vrcholy Pálenica (1 753 m) a Zuberec (1 806 m) na Brestovou (1 903 m). Tady na chvilku ztratíte pár výškových metrů sestupem do sedla Parichvost (1 856 m), abyste je mohli záhy začít získávat zpět ve stoupání na první dvoutisícový vrchol Salatín (2 048 m).
Za Salatínem na vás čeká krásný skalnatý hřebínek zvaný Skriniarky, který je příjemným zpestřením dosavadního putování po vyšlapaných pěšinách. Tady už budete muset tu a tam použít ruce a narazíte i na několik řetězů. Skriniarky jsou tak jakousi ochutnávkou těžších úseků, která na vás při přechodu Západních Tater čekají.
Po překonání Skriniarek stanete na vrcholu Spálená (2 083 m) a budete pokračovat na sousední Pacholu (2 167 m). Za ní sestoupíte do Baníkovského sedla (2 040 m) a začnete stoupat na pověstný Baníkov (2 178 m). Baníkov je známý obtížnými, řetězy zajištěnými úseky, které patří k nejnáročnějším místům celého přechodu. Hned za vrcholem vás čeká první z těchto náročných míst a tím je poměrně strmý skalnatý hřebínek. Jakmile ho překonáte, narazíte na další řetězy a náročnější úseky při sestupu.
Za Baníkovem si od obtížných míst na chvilku odpočinete nenáročným výstupem po vyšlapané stezce na Hrubou kopu (2 166 m). Dál na vás opět čekají náročnější a někdy i dlouhé skalnaté úseky osazené řetězy, po kterých budete stoupat, klesat, i traverzovat. To už budete přecházet Tri kopy (2 136 m), poslední vrchol tohoto dne. Následuje dlouhý strmý sestup se spoustou ujíždějících kamenů do Smutného sedla (1 965 m).
Ze Smutného sedla sestupte po modré značce asi 650 výškových metrů na Žiarskou chatu (www.ziarskachata.com). Nocleh je potřeba rezervovat s předstihem.
Ráno se musíte nejprve vrátit zpět do Smutného sedla. Po červené značce pokračujte v hřebenovce výstupem na Plačlivé (2 125 m) a hned zase sestupem do sedla, které ho odděluje od Ostrého Roháče (2 088 m). Ostrý Roháč je další ikonou přechodu Západních Tater a je také posledním místem na hřebenovce, kde vás potrápí řetězy. Na první z nich narazíte už při výstupu, ale to nejnáročnější místo na vás čeká hned za vrcholem v podobě velmi úzkého skalnatého hřebínku se strmými srázy po obou stranách. Jakmile toto místo překonáte, sestup do Jamníckého sedla (1 908 m) by pro vás už neměl znamenat žádný problém.
Ze sedla musíte vystoupat asi 150 výškových metrů na Volovec (2 063 m), první vrchol na slovensko-polské hranici. Následuje sestup do sedla pod Deravou (1 836 m), traverz pod vrcholem Deravá (1 955 m) a krátké klesání, následované krátkým stoupáním na rozcestí ve svahu Hrubého vrchu.
Z rozcestí sestupte po zelené značce přes rozcestí pod Hrubým vrchom (1 480 m) na rozcestí pod Smrekom (1 305). Po modré značce klesejte dál dolinou ještě asi kilometr, až se po pravé straně objeví koliba pod Pustým, cíl dnešní etapy. Kousek za kolibou je pramen vody.
AKTUALIZACE: Ačkoliv to přímo nevyplývá ze žádného platného zákona nebo jiného předpisu, upravujícího pohyb v NP TANAP, správa TANAPu nám na dotaz sdělila, že nocleh v kolibě považuje za bivakování, protože koliba není zapsána v katastru. Bivakování je na území NP zakázáno.
Pokud se chcete vyhnout možným potížím, místo noclehu v kolibě budete muset pokračovat dál do kempu v ústí Račkové doliny (tj. dalších cca 6km).
Hned po ránu zahřejete nohy stoupáním přes 600 výškových metrů zpět na hřeben a dál strmým stoupáním na rozcestí Hrubý vrch (2 090 m), které ovšem není na samotném vrcholu ale kousek pod ním. Pokud se budete chtít podívat na vrchol Hrubého vrchu (2 137 m), budete si muset udělat malou zacházku po zelené značce.
Následuje sestup do širokého sedla Jarabcza przelecz a krátký mírný výstup na vrch Končistá (1 993 m). Kousek za vrcholem je Račkovo sedlo (1 958 m), odkud můžete sestoupit po žluté značce asi 150 výškových metrů a doplnit si vodu z pramene. Za sedlem vás čeká dlouhé stoupání na Klin (2 173 m) a hned zase dlouhé klesání do Gáborova sedla (1 938 m). Za ním si odpočinete na pohodlné pěšině, vedoucí těsně pod hřebenem do Bystrého sedla (1 946 m).
Za Bystrým sedlem se táhne poslední stoupání přechodu Západních Tater, a to hned na jejich nejvyšší vrchol. Bystrá (2 248 m) neleží na červeně značené cestě, a tak si budete muset udělat odbočku a 300 výškových metrů vystoupat po modré značce. Nádherný výhled Vysoké Tatry za to ale určitě stojí! Z Bystré můžete sestoupit nejkratší (neznačenou) cestou zpět na červenou značku, na kterou se napojíte na nevýrazném vrcholu Blyšť (2 155 m) a sestoupíte do Pyšného sedla (1 792 m).
V Pyšném sedle hřebenovka v podstatě končí, protože dlouhý úsek hřebene odtud až po Temniak je uzavřený. Nezbývá tedy nic jiného, než sestoupit po modré značce Kamenistou dolinou až do Podbanského a přechod hřebene Západních Tater tak ukončit.
Článek se snaží působit dojmem toho, že kdo bude hřebenovku Západních Tater tímto způsobem, tak to bude legální. Ovšem toto není pravdou - v Kolibě pod Pustým (i v Kolibě pod Klinom) je přespávání nelegální úplně stejně jako kdekoli přímo na hřebeni. Že se tam běžně spává, je věc jiná, ovšem je nutno počítat s tím, že tam vcelku pravidelně chodí ochranáři. Legální varianta přechodu je sejít buďto na slovenskou stranu až do ústí Račkové doliny, případně vhodnější je po hřebeni přejít až do Račkova sedla a odtud sejít na polskou stranu přes Trzydniowiański Wierch k chatě v Chocholowské dolině (1146 m - tedy +- stejně vysoko jako Koliba pod Pustým)
Ahoj Honzo,
díky za tip na chatu v Chocholovské dolině. Co se týká nelegálnosti jednorázového přespání v kolibě pod Pustým, přeposílám reakci na tvůj téměř identický komentář na Facebooku:
Téma legálnosti nocování v obou kolibách je značně diskutované. V kolibě pod Klinom je zákaz vcelku jasný, bývá to i napsané přímo na místě. Oproti tomu koliba pod Pustým je udržovaná pevná stavba v majetku Urbariátu Liptovské Kokavy. Ta jakož majitel stavby umožňuje jednorázové přespání v objektu. Přespání v takovém objektu je těžko možno vykládat jako „táboření, stanování, bivakování“, což jsou aktivity v NP zakázané zákonem o ochraně přírody. V TANAPU v současné době není v platnosti ani žádný návštěvní řád, který by toto téma jakkoliv upravoval a nezmiňuje se o tom ani „narychlo sepsaná“ vyhláška, která do určité míry tento řád nahrazuje. Pokud mi ale ale něco podstatného uniklo, budu vděčný za jakákoliv fakta, na jejichž základě by mohlo být přenocování v kolibě pod Pustým považováno za nelegální. Martin, TA.