Malebná hřebenovka Velké Fatry je nezapomenutelným zážitkem pro všechny, kdo mají rádi toulky divokou přírodu, hlubokými lesy a travou porostlými hřebeny, kde se dodnes za cinkání zvonců pasou stáda ovcí a krav. Noc můžete strávit na některé z romantických salaší a večer třeba posedět u ohně.
Malebná hřebenovka Velké Fatry je nezapomenutelným zážitkem pro všechny, kdo mají rádi toulky divokou přírodu, hlubokými lesy a travou porostlými hřebeny, kde se dodnes za cinkání zvonců pasou stáda ovcí a krav. Noc můžete strávit na některé z romantických salaší a večer třeba posedět u ohně.
Velká Fatra je rozlehlé pohoří s minimem lanovek a horských středisek. Abyste se dostali do hřebenových partií, musíte většinou nejprve ujít mnoho kilometrů dlouhými dolinami. Díky tomu je tu mnohem méně lidí než v Tatrách nebo třeba Malé Fatře. Srdce dobrodruha si tu tedy přijde na své.
Hřeben Velké Fatry se v oblasti vrcholu Ploská dělí na turčianskou a liptovskou větev, které od sebe odděluje Lubochnianská dolina, ta je se svými 25 kilometry nejdelší dolinou na Slovensku. Turčianská větev je převážně porostlá hustými lesy, je hůř značená a poskytuje méně výhledů a možností noclehu, většina turistů proto volí liptovský hřeben se startem v Ružomberku.
Z vlakové stanice v Ružomberku musíte nejprve překročit řeku Váh a vystoupat na náměstí A. Hlinku, kde začíná modrá značka. Ta vás vyvede z města nejprve dlouhou alejí, později několika okrajovými ulicemi a podél křížové cesty vystoupá k rozcestí Kalvária (612 m), kde můžete odbočit na těžší variantu vlevo a po červené značce vystoupat na vrcholy Velká skala (911 m) a Sidorovo (1 099 m). Pokud budete pokračovat dále po modré značce, odbočíte po chvíli ze silnice na pěšinu vlevo, která traverzuje lesem pod těmito vrcholy a stejně jako červená značka vás dovede na rozcestí Vlkolínské lúky (820 m) s dřevěným přístřeškem.
Stále sledujíc modrou značku pokračujte po asfaltové silnici, dokud nevystoupáte do střediska Malino Brdo (930 m). Tady odbočíte vlevo a po okraji sjezdovky prudce vystoupáte přes 250 výškových metrů k horní stanici lanovky, stojící kousek pod vrcholem Malinné (1 209 m). Po úzké pěšině sestoupíte pár desítek metrů do bukového lesa a po dalším krátkém stoupání a klesání odbočíte prudce vpravo. Po krátké době vyjdete na louce nad rozcestím sedlo pod Vtáčnikom (1 120 m). Pokud potřebujete doplnit vodu, odbočte vlevo na zelenou značku a po 250 metrech narazíte na upravený pramen.
Z rozcestí pokračujte po zelené značce vpravo a nejprve krátkým klesáním, následovaným táhlým stoupáním dojdete na rozcestí Vyšné Šiprúňske sedlo (1 385 m). Ve svazích pod sedlem dříve stávala salaš a je tu povolené nocování. Nedaleko odtud je Nižné Šiprúňske sedlo (1 327 m), kde odbočíte vlevo. Odtud budete pokračovat převážně lesem po mírně zvlněné cestě až na louky pod vrcholem Malá Smrekovica (1 485 m), který zleva obejdete. Za nedlouho začnete klesat k vojenské zotavovně Smrekovica, před kterou si můžete nabrat vodu z pramene po pravé straně cesty.
První z budov areálu Smrekovice je horský hotel Granit, jehož služeb můžete využít, nechcete-li spát venku. Pokud budete pokračovat dál po zelené značce, půjdete chvilku lesem a pak rozlehlou loukou sestoupíte k horskému hotelu Smrekovica. Naproti hotelu je malý lom, kde je povolené nocovat ve stanu.
Pár desítek metrů za hotelem se cesta stáčí doprava a po krátkém stoupání loukou následuje téměř rovná část, vedoucí po travnatých jihovýchodních svazích vrcholu Skalná Alpa (1 463 m). Mírně vlnitým, převážně lesním, terénem dojdete do severního Rakytovského sedla (1 415 m), odkud můžete, stále sledujíc zelenou značku, vystoupit na Rakytov (1 567 m), nebo ho po žluté značce obejít a vyhnout se prudkému stoupání. To by ale byla velká škoda, protože je to první opravdu vyhlídkový kopec hřebenovky, ze kterého budete mít jako na dlani nejhezčí část Velké Fatry se skalnatým vrcholem Čierný Kameň, a mohutnou Ploskou v popředí.
Pokračujte delším sestupem do jižního Rakytovského sedla (1 295 m) a dále pohodovou cestou s jedním kratším stoupáním, následovaným pozvolným sestupem do sedla pod Čiernym kameňom (1 266 m). Kousek za rozcestím pramení potok, kde odkud se dá doplnit voda. Na samostatný Čierny kameň stoupat nebudete, ale pohodlnou pěšinou ho budete traverzovat bukovým lesem. Za lesem, vpravo od cesty, narazíte na další pramen. Odtud je to co by kamenem dohodil do sedla Ploskej (1 390 m), kde se odpojíte od zelené značky a nenáročným stoupáním po žluté značce se vydáte na vrchol Ploské (1 532 m).
Byla by velká škoda trochu si nezajít a nenavštívit pohádkovou chatu pod Borišovom (1 300 m), která se choulí pod stejnojmenným vrcholem – Borišov (1 510 m) a dovede vás k ní červená značka. Jako ke každé správné horské chatě k ní nevede příjezdová cesta a zásoby se sem nosí na zádech. Na chatě se dobře najíte, napijete a klidně i přespíte. Pokud nikam nespěcháte, určitě nebudete litovat prudkého výstupu na samotný Borišov a užijete si krásné výhledy z jeho vrcholu a odpočinek v trávě.
Od chaty naštěstí nemusíte stoupat zpět na Ploskou, která odtud vypadá obzvlášť obrovská, a můžete se vydat po pohodlném, modře značeném traverzu. Nedostatkem výhledů do krajiny tu jistě trpět nebudete, a navíc narazíte na vícero možností pro doplnění vody.
Zpět na hřebenovku se napojíte u rozcestí Chyžky (1 310 m), ze kterého můžete odbočit ke spartánsky vybavené salaši zvané salaš pod Kýškami, kde je povolené nocování. Pokud se tu rozhodnete přespat, budete se muset spokojit s několika lavicemi, malými kamny na vytopení a o něco níže najdete i pramen. K salaši dojdete během pár minut po žluté značce.
K asi nejhezčí velkofatranské salaši, kde je taktéž možné přenocovat, však budete muset šlapat ještě asi tři čtvrtě hodiny po červené značce, zpočátku krátkým a prudkým, později jen pozvolným stoupáním. Minete rozcestí Koniarky (1 377 m) a těsně před začátkem stoupání zalesněným svahem Suchého vrchu odbočíte vpravo a po chvíli ji uvidíte – salaš pod Suchým vrchom. Ze značené cesty sice vidět není, ale vede k ní vícero vyšlapaných pěšinek, a tak by neměl být problém odbočku najít. Salaš je vybavena palandami, zděnou píckou a přespat se dá i na půdě. Zdroj pitné vody je vzdálený asi 250 metrů a je zachycený do železné trubky.
Hned po ránu rozhýbete ztuhlé nohy stoupáním po svazích Suchého vrchu, na jehož vrchol bohužel cesta nevede, a budete pokračovat dál na Ostredok, rázcestie (1 592 m). Ještě před pár lety se věřilo, že právě tady stojíte na nejvyšším vrcholu Velké Fatry – Ostredku. Nedávná měření však ukázala, že sousední vrchol, zvaný Pustolovčia je o pár metrů vyšší (1 596 m) a tak se rozhodli udělat Ostredok z něho. Dnes odtud tedy musíte na Ostredok (1 596 m) ujít ještě pár set metrů přes velmi mělké sedlo, které tyto vrcholy od sebe odděluje.
Lehce zvlněnými, travou porostlými, hřebenovými partiemi dojdete k vojenskému radaru na vrcholu Križná (1 574 m). Ta je defacto posledním vrcholem přechodu Velké Fatry a nejkratší a nejpraktičtější cestou zpět do civilizace je sestup odtud přes rozcestí Pod Líškou (1 345 m) do vesnice Turecká (605 m) a odtud dojít 2,5 kilometru do Starých Hor (480 m), které mají dobré autobusové spojení zpět do Ružomberka.
Pokud nikam nespěcháte můžete z Krížne pokračovat v hřebenovce mírným klesáním do oblasti Královej studně (1 330 m), kde se nabízí vícero dalších možností (viz. Alternativy).
Kalvária (0:30) Pod Kalváriou (0:35) Vlkolínske lúky (1:30) hotel Malina (1:50) sedlo pod Vtáčnikom (3:00) 
Vyšné Šiprúňske sedlo (4:00) Nižné Šiprúňske sedlo (4:10) Smrekovica, vojenská zotavovňa (5:40) Močidlo, hotel Smrekovica (6:00)
2. DEN
Močidlo, hotel Smrekovica severní Rakytovské sedlo (1:10) Rakytov (1:40) jižní Rakytovské sedlo (2:10) sedlo pod Čiernym kameňom (3:00) sedlo Ploskej (3:45) 
Ploská (4:15) 
chata pod Borišovom (5:05) Kýšky (6:00) Koniarky (6:20) (salaš není vidět ze značené cesty!) salaš pod Suchým vrchom (6:35)
3. DEN
salaš pod Suchým vrchom Ostredok, rázcestie (0:50) Ostredok (0:55) Krížna (1:40) pod Líškou (2:10) Salašky (3:25) Turecká (3:50) Staré Hory (4:30)
!POZOR! V lomu u chaty Smrekovica je zákaz stanování kvůli medvědům, ale lze za 10 € přestanovat u chaty. Jinak skvělá trasa, krásné výhledy a málo lidí, doporučujeme :)
Můžu potvrdit, byl jsem minulý týden a paní na Smrekovici spíš doporučila na stanování útulnu Limba pod Rakytovem - 2 Eura za stan.
Ahoj, je na tyhle hřebenovce nějaká část nesjízdná na koni? Skaly, řetězy, kamenitá část, nebo něco? Děkuji za odpověď. :)
Podzimni 2-denni sprint
Popis treku je celkem presny, jeste bych na zaklade sve aktualni zkusenosti doplnil par postrehu:
-nejezdete busem na Vlkolinske luky, prijdete o nadherny lesni vrstevnicovy traverz z Kalvarie
-v hotelu Malina na Malinnem brdu maj super bufetovy snidane i pro ne-hosty, tusim ze €7,50
-taktez obed v Granitu byl vyborny
-cca petina az ctvrtina cest je tvorena hlinou/jilem. jakmile zaprsi, jsou tyhle cesty dost narocny. pokud jde navic o vrstevnicovy traverz (jako treba po uboci Rakytova), pripravte se na neprijemnej pain, ktery bez trekovych holi a dobre fyzicky budete jen tezko zvladat
- pred Borisovem vlevo dole je fajn utulek pro 1-2 lidi, uvidite ho az pujdete z Ploske
- medvedi v noci neskutecne hulakaj (konec zari)
- rozhodne nezapomente doma ponco, tahle vec je na Fatre absolutni nezbytnost. na hrebeni se neni kam schovat a kdyz fouka z boku mokra mlha...
Sel jsem Ruzomberok-Malinne brdo-Siprun-Smrekovica-Rakytov-Borisov-Koniarky-Ostredok-Krizne-Kralova studna-Kralova skala-Blatnica za dva dny, ale je to deset hodin denne. Slunicko bylo dohromady 2h, zbytek prselom foukalo nebo total mlha. Dalsi moznosti prespani je matratzenlanger na Kralove studni, sic jsem ho nevyuzil, ale pry je to o.k. Kralova studna je zrejme nejdrazsi chata cely Fatra
Rád bych poděkoval za dokonalý popis trasy. Před 14 dny jsme s přítelkyní tuto cestu vyzkoušeli a byla to opravdu paráda. Krásná příroda, nikdo skoro ani živáčka až na pár stejně postižených jedinců :)
První noc ve stanu v lomu, která díky krásnému počasí a plnému nebi hvězd byla kouzelná. Druhou jsme strávili na salaši pod Suchým vrchom. Krásná salaš, díky které nemusíte alespoň stavit stan :) Jen doporučuji všechno včetně batohů pověsit na hřebíky, kterých je v trámech dostatek:) Ty malé kousavé potvory tam prý už zničily spoustu batohů. Pokud by bylo plno, dá se využít salaš Mandolina, která je od této asi 350 metrů.
Poslední část cesty jsme trochu upravili a nešli jsme podle popisu do Turecké a potom po silnici do Starých Hor, ale z Krížne jsme pokračovali dál po modré přes Majerovu skálu a potom stále dolů a dolů až do Starých hor. Krásný výhled ze skály stojí opravdu za to.
Ještě jednou díky a všem, kteří si chtějí odpočinout od lidí, tuto trasu doporučuji (fyzického odpočinku je trase už trochu méně:)).
Ahoj Honzo, jsem rád, že se vám Velká Fatra líbila a díky za tip na alternativní zakončení!
Jen dodám, že salaš Manodlina nepatří mezi místa povolená k nocování na území NP, je tu tedy riziko pokuty.
Ahoj, ráda bych se zeptala, zda doporučuješ třeba i obrácený směr, ze Starých hor do Ružomberoku.
Ale jinak skvěle postavené informace, díky moc:)
Blanka
Ahoj, mám rád tenhle směr, protože mi přijde, že jak jdu, tak je to pořád hezčí a hezčí. Za začátku je hodně lesních pasáží a postupně se propracováváš k vyšším partiím s hezčími výhledy.
Obráceně je to... je to... prostě je to naopak :)
To je ale jen můj subjektivní názor, jinak je to asi jedno :D
Dobrý den,
Je v Ružomberoku nějaké bezpečné, nejlépe hlídané parkoviště, kde nechat auto?
Děkuji za odpověď :)
Dobrý den Míšo,
o hlídaném parkovišti v Ružomberku bohužel nevím :(
Užijte si Velkou Fatru! ;)
Ahoj,
v červnu jsem si naplánoval alternativní trasu (https://mapy.cz/turisticka?planovani-trasy&x=19.1024519&y=49.0119539&z=14&dim=5e4272b140a01392754fdc39).
Co říkáš na trasu viz.výše? Původně jsem myslel, že jde o hřebenovku :-) Doufám, že budou podobná panorámata, jako jste měli vy.
Děkuji
Míra
Vkládám odkaz na správnou mapu: https://mapy.cz/s/leruhokave
Ahoj , jaké je potřeba dodržet pravidla v bivaku ohledně uložení potravin , aby nás nebudili chlupáči?
Dík za odpověď.
Ahoj Jardo, osobně odnáším jídlo a odpadky, případně špinavé nádobí cca 100m od místa, kde spím. Pokud to jde, snažím se, aby to bylo po větru. Není špatné přehodit přes větev špagát a jídlo vytáhnout někam výš, aby se k němu nedostaly třeba myši a tak. Nevím jestli je to aktuální "nejlepší" postup, ale mě to funguje :)
Dobrý den, chtěl bych se zeptat jestli jsou po cestě nějaké žebříky, nebo něco, co by se nedalo překonat s Belgickým ovčákem a sibiřským huskym.
Děkuji za odpověď.
Dobrý den Martine, na hřebeni Velké Fatry žádné takové psí překážky nejsou.
Dobry den, je mozne vzit se sebou psa a tim padem se s nim i ubytovat? Dekuji Monika
To bohužel nevím :( Nejlepší bude obrátit se přímo na ubytovací zařízení.
Dobrý den,
chceme jít tento přechod na počátku května. Bývá zde tou dobou ještě nějaký sníh? Doporučili byste nějaké speciální vybavění oproti letním přechodům, které mne jako ne moc zkušeného nenapadne?
Děkuji moc
Petr
Dobrý den Petře,
touto dobou tu ještě nějaké to sněhové pole být může. Zkontroloval bych aktuální podmínky pár dnů před odjezdem a případně přibalil nějaké ty nesmeky a návleky.
Užijte si hřebenovku ;)
Dobrý den, můžu se zeptat, zda je vhodné a bezpečné navštívit Velkou Fatru na konci října?
děkuji
Na to se těžko jednoznačně odpovídá. Když vyjde počasí, pak je tu krásně i koncem října. Může se ale stát, že bude vítr, zima a ve vyšších polohách napadne i trochu sněhu - pak se může návštěva leckomu zdát nevhodná nebo i nepříliš bezpečná. Vše záleží na počasí, kondici, zkušenostech a vybavení.
Dobrý deň,
prosím vás kde sa nachádza to miesto ,kde na konci videa skáčete do vody ?
Ďakujem
Bude to buď někde v Gaderské nebo Dedošové dolině, přesně už se nepamatuju :(
Zdravím,
máte zkušenosti s tím, jak bývají salaše přes léto plné? Aby se nestalo, že k ní dojdeme a bude již zabrána? Stan brát neplánujeme, tak zda je to dobré řešení to takto risknout a doufat, že se vejdeme?
Děkuji!
Ahoj Anno,
stát se to může, hlavně o víkendech. Nejlepší je dorazit na salaš co nejdřív a zabrat si včas místo. :)
Tak to musíme zvážit, zda budeme dostatečně rychlí! Děkuju :)
Dobrý den,
Moc rád bych se zeptal, myslíte si že je velký problém s přenocováním v salaších např. 10-15 lidí? Popř. jestli se dá v případě plné salaše přespat přímo před ní...
Děkuji za jakoukoli odpověď
Dobrý den Matouši,
15 lidí je opravdu hodně a asi budete mít problém se všichni vejít i pokud by na salaši nikdo jiný nebyl. To se ale v létě nebo o jarních, či podzimních víkendech nejspíš nestane.
Je několik salaší, kde je jednorázové přespání povoleno správou Národního parku. Okolo těchto je pak možné stanovat nebo bivakovat (také jen jednu noc) v okruhu 50 metrů. Třeba u salaše pod Suchým vrchom, u salaše Chyžky, nebo u boudy nad Kráľovou studňou to jde. Všechna místa, kde je možné přespat jsou vyznačena v mapce na stránkách NP Velká Fatra: http://npvelkafatra.sopsr.sk/wp-content/uploads/2018/01/vf_banner_10.jpg
Užijte si čundr! ;)
Dobrý den, chtěla bych se zeptat, zda se dá za jeden den dojít z hotelu Granit Smrekovica do hotelu Králova Studna. Podle mapy mi to vychází kolem 9 hodin čistého času, ale nikdy jsem to nešla.
Díky za odpověď i inspirativní stránky.
Magdalena Vosmiková
Dobrý den,
jako alternativa může být ubytování v Útulně Limba - http://utulnalimba.sk/
Dobrý den,
zdatný turista to v pohodě zvládne.
My jsme tento úsek šli vloni. Vyráželi jsme brzy ráno, obědvali na chatě pod Borišovom (malá zacházka z vrcholu Ploská) a za světla došli na Královu Studňu. Nohy nás ale trochu boleli, to zase jo. :)
Užijte si túru! ;)
Díky za odpověď, už se moc těším.
