Malebná hřebenovka Velké Fatry je nezapomenutelným zážitkem pro všechny, kdo mají rádi toulky divokou přírodu, hlubokými lesy a travou porostlými hřebeny, kde se dodnes za cinkání zvonců pasou stáda ovcí a krav. Noc můžete strávit na některé z romantických salaší a večer třeba posedět u ohně.
Velká Fatra je rozlehlé pohoří s minimem lanovek a horských středisek. Abyste se dostali do hřebenových partií, musíte většinou nejprve ujít mnoho kilometrů dlouhými dolinami. Díky tomu je tu mnohem méně lidí než v Tatrách nebo třeba Malé Fatře. Srdce dobrodruha si tu tedy přijde na své.
Hřeben Velké Fatry se v oblasti vrcholu Ploská dělí na turčianskou a liptovskou větev, které od sebe odděluje Lubochnianská dolina, ta je se svými 25 kilometry nejdelší dolinou na Slovensku. Turčianská větev je převážně porostlá hustými lesy, je hůř značená a poskytuje méně výhledů a možností noclehu, většina turistů proto volí liptovský hřeben se startem v Ružomberku.
Z vlakové stanice v Ružomberku musíte nejprve překročit řeku Váh a vystoupat na náměstí A. Hlinku, kde začíná modrá značka. Ta vás vyvede z města nejprve dlouhou alejí, později několika okrajovými ulicemi a podél křížové cesty vystoupá k rozcestí Kalvária (612 m), kde můžete odbočit na těžší variantu vlevo a po červené značce vystoupat na vrcholy Velká skala (911 m) a Sidorovo (1 099 m). Pokud budete pokračovat dále po modré značce, odbočíte po chvíli ze silnice na pěšinu vlevo, která traverzuje lesem pod těmito vrcholy a stejně jako červená značka vás dovede na rozcestí Vlkolínské lúky (820 m) s dřevěným přístřeškem.
Stále sledujíc modrou značku pokračujte po asfaltové silnici, dokud nevystoupáte do střediska Malino Brdo (930 m). Tady odbočíte vlevo a po okraji sjezdovky prudce vystoupáte přes 250 výškových metrů k horní stanici lanovky, stojící kousek pod vrcholem Malinné (1 209 m). Po úzké pěšině sestoupíte pár desítek metrů do bukového lesa a po dalším krátkém stoupání a klesání odbočíte prudce vpravo. Po krátké době vyjdete na louce nad rozcestím sedlo pod Vtáčnikom (1 120 m). Pokud potřebujete doplnit vodu, odbočte vlevo na zelenou značku a po 250 metrech narazíte na upravený pramen.
Z rozcestí pokračujte po zelené značce vpravo a nejprve krátkým klesáním, následovaným táhlým stoupáním dojdete na rozcestí Vyšné Šiprúňske sedlo (1 385 m). Ve svazích pod sedlem dříve stávala salaš a je tu povolené nocování. Nedaleko odtud je Nižné Šiprúňske sedlo (1 327 m), kde odbočíte vlevo. Odtud budete pokračovat převážně lesem po mírně zvlněné cestě až na louky pod vrcholem Malá Smrekovica (1 485 m), který zleva obejdete. Za nedlouho začnete klesat k vojenské zotavovně Smrekovica, před kterou si můžete nabrat vodu z pramene po pravé straně cesty.
První z budov areálu Smrekovice je horský hotel Granit, jehož služeb můžete využít, nechcete-li spát venku. Pokud budete pokračovat dál po zelené značce, půjdete chvilku lesem a pak rozlehlou loukou sestoupíte k horskému hotelu Smrekovica. Naproti hotelu je malý lom, kde je povolené nocovat ve stanu.
Pár desítek metrů za hotelem se cesta stáčí doprava a po krátkém stoupání loukou následuje téměř rovná část, vedoucí po travnatých jihovýchodních svazích vrcholu Skalná Alpa (1 463 m). Mírně vlnitým, převážně lesním, terénem dojdete do severního Rakytovského sedla (1 415 m), odkud můžete, stále sledujíc zelenou značku, vystoupit na Rakytov (1 567 m), nebo ho po žluté značce obejít a vyhnout se prudkému stoupání. To by ale byla velká škoda, protože je to první opravdu vyhlídkový kopec hřebenovky, ze kterého budete mít jako na dlani nejhezčí část Velké Fatry se skalnatým vrcholem Čierný Kameň, a mohutnou Ploskou v popředí.
Pokračujte delším sestupem do jižního Rakytovského sedla (1 295 m) a dále pohodovou cestou s jedním kratším stoupáním, následovaným pozvolným sestupem do sedla pod Čiernym kameňom (1 266 m). Kousek za rozcestím pramení potok, kde odkud se dá doplnit voda. Na samostatný Čierny kameň stoupat nebudete, ale pohodlnou pěšinou ho budete traverzovat bukovým lesem. Za lesem, vpravo od cesty, narazíte na další pramen. Odtud je to co by kamenem dohodil do sedla Ploskej (1 390 m), kde se odpojíte od zelené značky a nenáročným stoupáním po žluté značce se vydáte na vrchol Ploské (1 532 m).
Byla by velká škoda trochu si nezajít a nenavštívit pohádkovou chatu pod Borišovom (1 300 m), která se choulí pod stejnojmenným vrcholem – Borišov (1 510 m) a dovede vás k ní červená značka. Jako ke každé správné horské chatě k ní nevede příjezdová cesta a zásoby se sem nosí na zádech. Na chatě se dobře najíte, napijete a klidně i přespíte. Pokud nikam nespěcháte, určitě nebudete litovat prudkého výstupu na samotný Borišov a užijete si krásné výhledy z jeho vrcholu a odpočinek v trávě.
Od chaty naštěstí nemusíte stoupat zpět na Ploskou, která odtud vypadá obzvlášť obrovská, a můžete se vydat po pohodlném, modře značeném traverzu. Nedostatkem výhledů do krajiny tu jistě trpět nebudete, a navíc narazíte na vícero možností pro doplnění vody.
Zpět na hřebenovku se napojíte u rozcestí Chyžky (1 310 m), ze kterého můžete odbočit ke spartánsky vybavené salaši zvané salaš pod Kýškami, kde je povolené nocování. Pokud se tu rozhodnete přespat, budete se muset spokojit s několika lavicemi, malými kamny na vytopení a o něco níže najdete i pramen. K salaši dojdete během pár minut po žluté značce.
K asi nejhezčí velkofatranské salaši, kde je taktéž možné přenocovat, však budete muset šlapat ještě asi tři čtvrtě hodiny po červené značce, zpočátku krátkým a prudkým, později jen pozvolným stoupáním. Minete rozcestí Koniarky (1 377 m) a těsně před začátkem stoupání zalesněným svahem Suchého vrchu odbočíte vpravo a po chvíli ji uvidíte – salaš pod Suchým vrchom. Ze značené cesty sice vidět není, ale vede k ní vícero vyšlapaných pěšinek, a tak by neměl být problém odbočku najít. Salaš je vybavena palandami, zděnou píckou a přespat se dá i na půdě. Zdroj pitné vody je vzdálený asi 250 metrů a je zachycený do železné trubky.
Hned po ránu rozhýbete ztuhlé nohy stoupáním po svazích Suchého vrchu, na jehož vrchol bohužel cesta nevede, a budete pokračovat dál na Ostredok, rázcestie (1 592 m). Ještě před pár lety se věřilo, že právě tady stojíte na nejvyšším vrcholu Velké Fatry – Ostredku. Nedávná měření však ukázala, že sousední vrchol, zvaný Pustolovčia je o pár metrů vyšší (1 596 m) a tak se rozhodli udělat Ostredok z něho. Dnes odtud tedy musíte na Ostredok (1 596 m) ujít ještě pár set metrů přes velmi mělké sedlo, které tyto vrcholy od sebe odděluje.
Lehce zvlněnými, travou porostlými, hřebenovými partiemi dojdete k vojenskému radaru na vrcholu Križná (1 574 m). Ta je defacto posledním vrcholem přechodu Velké Fatry a nejkratší a nejpraktičtější cestou zpět do civilizace je sestup odtud přes rozcestí Pod Líškou (1 345 m) do vesnice Turecká (605 m) a odtud dojít 2,5 kilometru do Starých Hor (480 m), které mají dobré autobusové spojení zpět do Ružomberka.
Pokud nikam nespěcháte můžete z Krížne pokračovat v hřebenovce mírným klesáním do oblasti Královej studně (1 330 m), kde se nabízí vícero dalších možností (viz. Alternativy).
Kalvária (0:30) Pod Kalváriou (0:35) Vlkolínske lúky (1:30) hotel Malina (1:50) sedlo pod Vtáčnikom (3:00) 
Vyšné Šiprúňske sedlo (4:00) Nižné Šiprúňske sedlo (4:10) Smrekovica, vojenská zotavovňa (5:40) Močidlo, hotel Smrekovica (6:00)
2. DEN
Močidlo, hotel Smrekovica severní Rakytovské sedlo (1:10) Rakytov (1:40) jižní Rakytovské sedlo (2:10) sedlo pod Čiernym kameňom (3:00) sedlo Ploskej (3:45) 
Ploská (4:15) 
chata pod Borišovom (5:05) Kýšky (6:00) Koniarky (6:20) (salaš není vidět ze značené cesty!) salaš pod Suchým vrchom (6:35)
3. DEN
salaš pod Suchým vrchom Ostredok, rázcestie (0:50) Ostredok (0:55) Krížna (1:40) pod Líškou (2:10) Salašky (3:25) Turecká (3:50) Staré Hory (4:30)
Poctivě popsané horské túry s vlastními fotkami, přehlednou mapou a praktickými tipy z terénu.
Jen trasy, které jsme opravdu prošli – a opravdu stojí za to.
