Project Description

Malebná hřebenovka Velké Fatry je nezapomenutelným zážitkem pro všechny, kdo mají rádi toulky divokou přírodu, hlubokými lesy a travou porostlými hřebeny, kde se dodnes za cinkání zvonců pasou stáda ovcí a krav. Noc můžete strávit na některé z romantických salaší a večer třeba posedět u ohně.

Trasa na mapě
  • 3 dny

  • 48 km

  • 2 700 m

  • NE

Výchozí bod: Ružomberok

Cílový bod: Staré Hory

Voda po cestě: středisko Malino brdo, pramen u sedla pod Vtáčnikom, neupravený pramen před hotelem Granit, hotel Granit, horský hotel Smrekovica, pramen u sedla pod Čiernym kameňom, pramen před sedlem Ploskej, chata pod Borišovom, prameny na modře značeném traverzu Ploské, pramen pod salaší pod Kýškami, pramen u salaše pod Suchým vrchom, Turecká, Staré Hory

KMZ ke stažení: stáhnout   [ ? ]

Hřebenovka Velká Fatra

Velká Fatra je rozlehlé pohoří s minimem lanovek a horských středisek. Abyste se dostali do hřebenových partií, musíte většinou nejprve ujít mnoho kilometrů dlouhými dolinami. Díky tomu je tu mnohem méně lidí než v Tatrách nebo třeba Malé Fatře. Srdce dobrodruha si tu tedy přijde na své.

Hřeben Velké Fatry se v oblasti vrcholu Ploská dělí na turčianskou a liptovskou větev, které od sebe odděluje Lubochnianská dolina, ta je se svými 25 kilometry nejdelší dolinou na Slovensku. Turčianská větev je převážně porostlá hustými lesy, je hůř značená a poskytuje méně výhledů a možností noclehu, většina turistů proto volí liptovský hřeben se startem v Ružomberku.

Hřebenovka - přechod Velké Fatry - video

Přechod Velké Fatry – 1. den

Z vlakové stanice v Ružomberku musíte nejprve překročit řeku Váh a vystoupat na náměstí A. Hlinku, kde začíná modrá značka. Ta vás vyvede z města nejprve dlouhou alejí, později několika okrajovými ulicemi a podél křížové cesty vystoupá k rozcestí Kalvária (612 m), kde můžete odbočit na těžší variantu vlevo a po červené značce vystoupat na vrcholy Velká skala (911 m) a Sidorovo (1 099 m). Pokud budete pokračovat dále po modré značce, odbočíte po chvíli ze silnice na pěšinu vlevo, která traverzuje lesem pod těmito vrcholy a stejně jako červená značka vás dovede na rozcestí Vlkolínské lúky (820 m) s dřevěným přístřeškem.

Malino Brdo

Stále sledujíc modrou značku pokračujte po asfaltové silnici, dokud nevystoupáte do střediska Malino Brdo (930 m). Tady odbočíte vlevo a po okraji sjezdovky prudce vystoupáte přes 250 výškových metrů k horní stanici lanovky, stojící kousek pod vrcholem Malinné (1 209 m). Po úzké pěšině sestoupíte pár desítek metrů do bukového lesa a po dalším krátkém stoupání a klesání odbočíte prudce vpravo. Po krátké době vyjdete na louce nad rozcestím sedlo pod Vtáčnikom (1 120 m). Pokud potřebujete doplnit vodu, odbočte vlevo na zelenou značku a po 250 metrech narazíte na upravený pramen.

Z rozcestí pokračujte po zelené značce vpravo a nejprve krátkým klesáním, následovaným táhlým stoupáním dojdete na rozcestí Vyšné Šiprúňske sedlo (1 385 m). Ve svazích pod sedlem dříve stávala salaš a je tu povolené nocování. Nedaleko odtud je Nižné Šiprúňske sedlo (1 327 m), kde odbočíte vlevo. Odtud budete pokračovat převážně lesem po mírně zvlněné cestě až na louky pod vrcholem Malá Smrekovica (1 485 m), který zleva obejdete. Za nedlouho začnete klesat k vojenské zotavovně Smrekovica, před kterou si můžete nabrat vodu z pramene po pravé straně cesty.

Nižné Šiprúnske sedlo

Nižné Šiprúňske sedlo

Výhled na hřeben Nízkých Tater z luk pod vrcholem Malá Smrekovica

Výhled na hřeben Nízkých Tater z luk pod vrcholem Malá Smrekovica

Smrekovica

První z budov areálu Smrekovice je horský hotel Granit, jehož služeb můžete využít, nechcete-li spát venku. Pokud budete pokračovat dál po zelené značce, půjdete chvilku lesem a pak rozlehlou loukou sestoupíte k horskému hotelu Smrekovica. Naproti hotelu je malý lom, kde je povolené nocovat ve stanu.

Louky před hotelem Smrekovica, v lomu vpravo je možné stanovat.

Louky před hotelem Smrekovica, v lomu vpravo je možné stanovat.

Přechod Velké Fatry – 2. den

Rakytov

Pár desítek metrů za hotelem se cesta stáčí doprava a po krátkém stoupání loukou následuje téměř rovná část, vedoucí po travnatých jihovýchodních svazích vrcholu Skalná Alpa (1 463 m). Mírně vlnitým, převážně lesním, terénem dojdete do severního Rakytovského sedla (1 415 m), odkud můžete, stále sledujíc zelenou značku, vystoupit na Rakytov (1 567 m), nebo ho po žluté značce obejít a vyhnout se prudkému stoupání. To by ale byla velká škoda, protože je to první opravdu vyhlídkový kopec hřebenovky, ze kterého budete mít jako na dlani nejhezčí část Velké Fatry se skalnatým vrcholem Čierný Kameň, a mohutnou Ploskou v popředí.

Výhled z Rakytova na nejvyšší část hřebene hřeben Velké Fatry

Výhled z Rakytova na nejvyšší část hřebene hřeben Velké Fatry

Ploská

Pokračujte delším sestupem do jižního Rakytovského sedla (1 295 m) a dále pohodovou cestou s jedním kratším stoupáním, následovaným pozvolným sestupem do sedla pod Čiernym kameňom (1 266 m). Kousek za rozcestím pramení potok, kde odkud se dá doplnit voda. Na samostatný Čierny kameň stoupat nebudete, ale pohodlnou pěšinou ho budete traverzovat bukovým lesem. Za lesem, vpravo od cesty, narazíte na další pramen. Odtud je to co by kamenem dohodil do sedla Ploskej (1 390 m), kde se odpojíte od zelené značky a nenáročným stoupáním po žluté značce se vydáte na vrchol Ploské (1 532 m).

Chata pod Borišovom

Byla by velká škoda trochu si nezajít a nenavštívit pohádkovou chatu pod Borišovom (1 300 m), která se choulí pod stejnojmenným vrcholem – Borišov (1 510 m) a dovede vás k ní červená značka. Jako ke každé správné horské chatě k ní nevede příjezdová cesta a zásoby se sem nosí na zádech. Na chatě se dobře najíte, napijete a klidně i přespíte. Pokud nikam nespěcháte, určitě nebudete litovat prudkého výstupu na samotný Borišov a užijete si krásné výhledy z jeho vrcholu a odpočinek v trávě.

Od chaty naštěstí nemusíte stoupat zpět na Ploskou, která odtud vypadá obzvlášť obrovská, a můžete se vydat po pohodlném, modře značeném traverzu. Nedostatkem výhledů do krajiny tu jistě trpět nebudete, a navíc narazíte na vícero možností pro doplnění vody.

Chata pod Borišovom

Chata pod Borišovom

Salaš pod Kýškami

Zpět na hřebenovku se napojíte u rozcestí Chyžky (1 310 m), ze kterého můžete odbočit ke spartánsky vybavené salaši zvané salaš pod Kýškami, kde je povolené nocování. Pokud se tu rozhodnete přespat, budete se muset spokojit s několika lavicemi, malými kamny na vytopení a o něco níže najdete i pramen. K salaši dojdete během pár minut po žluté značce.

Salaš pod Kýškami

Salaš pod Kýškami

Salaš pod Suchým vrchom

K asi nejhezčí velkofatranské salaši, kde je taktéž možné přenocovat, však budete muset šlapat ještě asi tři čtvrtě hodiny po červené značce, zpočátku krátkým a prudkým, později jen pozvolným stoupáním. Minete rozcestí Koniarky (1 377 m) a těsně před začátkem stoupání zalesněným svahem Suchého vrchu odbočíte vpravo a po chvíli ji uvidíte – salaš pod Suchým vrchom. Ze značené cesty sice vidět není, ale vede k ní vícero vyšlapaných pěšinek, a tak by neměl být problém odbočku najít. Salaš je vybavena palandami, zděnou píckou a přespat se dá i na půdě. Zdroj pitné vody je vzdálený asi 250 metrů a je zachycený do železné trubky.

salaš pod Suchým vrchom

salaš pod Suchým vrchom

Přechod Velké Fatry – 3. den

Ostredok – nejvyšší vrchol Velké Fatry?

Hned po ránu rozhýbete ztuhlé nohy stoupáním po svazích Suchého vrchu, na jehož vrchol bohužel cesta nevede, a budete pokračovat dál na Ostredok, rázcestie (1 592 m). Ještě před pár lety se věřilo, že právě tady stojíte na nejvyšším vrcholu Velké Fatry – Ostredku. Nedávná měření však ukázala, že sousední vrchol, zvaný Pustolovčia je o pár metrů vyšší (1 596 m) a tak se rozhodli udělat Ostredok z něho. Dnes odtud tedy musíte na Ostredok (1 596 m) ujít ještě pár set metrů přes velmi mělké sedlo, které tyto vrcholy od sebe odděluje.

Borišov patří mezi těžko zaměnitelné vrcholy Velké Fatry. Za ním vlevo vykukuje Lysec a úplně v pozadí se táhne hřeben Malé Fatry.

Borišov patří mezi těžko zaměnitelné vrcholy Velké Fatry. Za ním vlevo vykukuje Lysec a úplně v pozadí se táhne hřeben Malé Fatry.

Výhled na hřeben Velké Fatry ze stoupání na vrchol Ostredok

Výhled na hřeben Velké Fatry ze stoupání na vrchol Ostredok

Krížna

Lehce zvlněnými, travou porostlými, hřebenovými partiemi dojdete k vojenskému radaru na vrcholu Križná (1 574 m). Ta je defacto posledním vrcholem přechodu Velké Fatry a nejkratší a nejpraktičtější cestou zpět do civilizace je sestup odtud přes rozcestí Pod Líškou (1 345 m) do vesnice Turecká (605 m) a odtud dojít 2,5 kilometru do Starých Hor (480 m), které mají dobré autobusové spojení zpět do Ružomberka.

Na hřebeni Velké Fatry

Na hřebeni Velké Fatry

Travnatá nejvyšší část hřebenovky Velké Fatry. V pozadí vrchol Krížna.

Travnatá nejvyšší část hřebenovky Velké Fatry. V pozadí vrchol Krížna.

Pohled z Krížne zpět na hřeben Velké Fatry

Pohled z Krížne zpět na hřeben Velké Fatry

Králova Studňa

Pokud nikam nespěcháte můžete z Krížne pokračovat v hřebenovce mírným klesáním do oblasti Královej studně (1 330 m), kde se nabízí vícero dalších možností (viz. Alternativy).

Líbí se Vám túry a fotky na tomto webu?

Připravil jsem pro Vás ebook Nejhezčí túry na Slovensku.

Inspiraci a důležité informace tak budete mít vždy po ruce ve svém telefonu. I bez internetu.

Martin Pánek, autor Tatra Adventures
Líbí se Vám túry a fotky na tomto webu?

Sledujte Tatra Adventures na Facebooku a objevujte ty nejhezčí kouty Slovenska.

 

Martin Pánek, autor Tatra Adventures

Užitečné informace

Vlakem do Ružomberka. Zpět ze Starých Hor autobusem do Ružomberka, dál vlakem.

Spojení TAM | Spojení ZPĚT

 

Autem do Ružomberka, které tu necháte a po dokončení přechodu se pro něj vrátíte autobusem ze Starých Hor. Případně můžete auto nejprve odvézt do Starých hor, vrátit se autobusem, a teprve pak vyrazit na hřebenovku.

1. DEN

Ružomberok, námestie A. Hlinku  Kalvária (0:30) Pod Kalváriou (0:35) Vlkolínske lúky (1:30) hotel Malina (1:50) sedlo pod Vtáčnikom (3:00) Vyšné Šiprúňske sedlo (4:00) Nižné Šiprúňske sedlo (4:10) Smrekovica, vojenská zotavovňa (5:40) Močidlo, hotel Smrekovica (6:00)

2. DEN

Močidlo, hotel Smrekovica severní Rakytovské sedlo (1:10) Rakytov (1:40) jižní Rakytovské sedlo (2:10) sedlo pod Čiernym kameňom (3:00) sedlo Ploskej (3:45) Ploská (4:15) chata pod Borišovom (5:05) [MODRÁ] Kýšky (6:00) Koniarky (6:20) (salaš není vidět ze značené cesty!) salaš pod Suchým vrchom (6:35)

3. DEN

salaš pod Suchým vrchom Ostredok, rázcestie (0:50) Ostredok (0:55) Krížna (1:40) pod Líškou (2:10) Salašky (3:25) Turecká (3:50) Staré Hory (4:30)

1. DEN

  • Pro dobrodruhy, kteří by se rádi hned od začátku toulali přírodou, je tu alternativa se začátkem v Lubochni. Z centra vede po modré znače okolo Kútnikova kopce (2:15), přes sedlo Polana (2:30), sedlo pod Červeným grúňom (2:50) a na rozcestí Chabzová (5:10) se napojí na červenou značku. Ta vás za okamžik dovede do nižného Šiprúňskeho sedla (5:35), kde se napojíte na popsanou hřebenovku. Vyhledat spojení

2. DEN

  • Pokud nechcete stoupat na Rakytov, můžete ho obejít po žluté značce (0:35)
  • Když už budete na chatě pod Borišovom, proč také nevystoupit na samotný Borišov (0:40)?
  • Odbočku na chatu pod Borišovom můžete zcela vynechat a z Ploské sestoupit po červené značce přímo na rozcestí Chyžky (0:30)
  • Pokud je salaš pod Suchým vrchom plná, může posloužit salaš zvaná Mandolína, která stojí jen kousek odtud

3. DEN

  • Nocleh v horském hotelu Králova studňa (http://www.kralovastudna.com/), kolibě nad Královou studňou nebo salaši Smrekovica.
  • Vyhlídkový sestup přes Japeň (1 154 m) do Starých Hor nebo Horného Harmance. Po zelené značce přes vrchol Malá Krížna na rozcestí Úplaz (0:50), dále po žluté na Japeň (1:50) a znovu po zelené buď do Starých Hor (3:20) nebo na druhou stranu do Horného Harmance (3:50). Tady je však nutno počítat s horším spojením. Vyhledat spojení z Harmance | Vyhledat spojení ze Starých Hor
  • Sestup od hotelu Králova studňa do Dolného Harmance po zelené značce (3:15). Také odtud je bohužel spojení špatné. Vyhledat spojení
  • Sestup do Blatnice po zelené značce Blatnickou dolinou (3:45) nebo po žluté značce Dedošovskou a následně Gaderskou dolinou (4:30). Zejména Gaderská dolina bývá za pěkného počasí silně navštěvovaná, takže tu potkáte davy lidí. Sestup dolinami je sice dlouhý, ale na druhou stranu je z Blatnice dobré autobusové spojení do Martina. Některé autobusy zajíždějí i na velké parkoviště, kde se obě doliny setkávají, na ostatní si budete muset ještě popojít do centra obce. V Martině vystupte na předposlední stanici – ulice J. Jesenského, odkud se MHD (např. č. 10, 20, 23, 27, …; jízdní řády: https://www.mhdmartin.sk/) dostanete na nádraží ve Vrútkách. Vyhledat spojení Blatnica – Martin | Vyhledat spojení z Vrútok
Otázky? Tipy? Připomínky? Napište je do komentáře!