Hřebenovka: přechod Nízkých Tater (západní část)

Přechod Nízkých Tater – 1.den

Donovaly, Kečka, Kozí Chrbát

Přechod Nízkých Tater obvykle začíná v Donovalech, které leží na hlavní silnici spojující města Ružomberok a Banská Bystrica, proto je tu výborné autobusové spojení. Hned z Donoval (960 m) budete sledovat červenou značku, která vás povede téměř celou hřebenovkou.

Po mírně stoupající asfaltové silnici projdete okolo několika hotelů a s přibývajícími metry se vám za zády budou otevírat stále lepší výhledy na kopec Zvolen a hřeben Velké Fatry s vrcholem Krížna. Silnice vás zavede do malé obce Polianka, kde asfalt končí a začíná lesní cesta. V lese se střídají rovinky s občasným stoupáním, až po travnaté sedlo pod vrcholem Kečka. Po pravé straně je malá chatička a kousek za ní si můžete nabrat vodu z pramene.

Za sedlem následuje krátké stoupání bukovým lesem na široký travnatý vrchol Kečka (1 225 m), odkud se otevře první větší výhled, kterému dominuje masiv Prašivé. Pěšinkou po travnatém hřebeni obejdete vrchol Handliarka (1 208 m) a sestoupíte do sedla Hadlanka. Po pohodovém úseku zahřejete stehna výstupem na vrcholek Kozí chrbát (1 330 m) a kousek za ním sejdete do Hiadelského sedla.

Přechod Nízkých Tater: pohled z vrcholu Kečka na Kozí chrbát a masiv Prašivé

Hiadelské sedlo, Prašivá

V Hiadelském sedle (1 099 m) najdete zánovní přístřešek, u kterého je povolené táboření a o kousek níž je také pramen vody. Jinak pěkné místo s velkým úspěchem hyzdí stožáry vysokého napětí, které ve větru navíc nepříjemně hučí. Tímto sedlem ve skutečnosti teprve začíná hřeben Nízkých Tater – část, kterou jste procházeli dosud, patří ještě ke Starohorským vrchům.

Za sedlem vás čeká jedno z nejdelších stoupání celé hřebenovky. Zprvu lesem, později vysokou kosodřevinou překonáte téměř 600 výškových metrů na vrchol Prašivá (1 673 m). Naštěstí je to náročné stoupání na dlouhou dobu poslední. Na následujících kilometrech vám žádné další nezabere víc, než pár desítek minut.

Velká Chochula, Latiborská hole

Z Prašivé vás pěšina dovede přes Malou Chochuli (1 719 m) na sousední Vekou Chochuli (1 753 m) a pozvolným sestupem na Košarisko (1 693 m) a rozcestí Košarisko, sedlo (1 670 m). Následuje prudší sestup a traverzujíc občasnými porosty kosodřeviny kousek pod hřebenem dojdete do širokého travnatého sedla pod Skalkou (1 476 m). Traverzem obejdete také vrcholek Velká hola (1 540 m) a vystoupíte na Latiborskou holi (1 648 m).

Z Latiborské hole je za dobré viditelnosti parádní výhled na vrcholy vpředu i zpět na hřebeni, Malou Fatru, Velkou Fatru, Západní Tatry a v dálce i na Vysoké Tatry. Vidět můžete i Velký Choč a oravskou dominantu – Babí horu. Podobné výhledy si můžete užívat téměř po celý přechod Nízkých Tater.

Přechod Nízkých Tater: Velká Chochula

Přechod Nízkých Tater: podvečer na Košarisku

Ďurková a útulna pod Chabencom

Po sestupu do sedla Latiborskej hole (1 540 m) následuje pohodový úsek přes Zámostskou holi (1 630 m) za kterou vás rozehřeje asi 150 výškových metrů na Ďurkovou (1 751 m). V sedle za Ďurkovou odbočuje vpravo neznačená pěšina k útulně pod Chabencom (1 630 m), známé spíš jako Ďurková.

O něco dál z hřebene k útulně odbočuje zelená značka. Tak si ale zajdete, a navíc k rozcestí vystoupáte zbytečné metry, které vzápětí zase sestoupíte, proto většina lidí využívá spíše neznačenou zkratku.

V útulně je možné nejen přespat, ale také vybrat si jídlo z omezené nabídky a nabrat vodu z vydatného pramenu kousek od chaty. Možnost noclehu je omezená (cca 30 lidí ve společné noclehárně), takže se vyplatí přijít brzy. Když je plno, spí se i v jídelně. Okolo útulny je také možné přespat ve vlastním stanu.

Přechod Nízkých Tater: útulna pod Chabencom, zvaná též Ďurková

Přechod Nízkých Tater – 2.den

Chabenec, Kotliská, Polana, Dereše

Od Ďurkovej vystoupejte po modré značce zpět na hřeben, kde se napojíte na červenou značku a budete pokračovat ve výstupu až na Chabenec (1 955 m). Od útulny je to sem asi 300 výškových metrů, takže pokud vám po ránu byla zima, tady už nejspíš nebude😊. Za Chabencem vás čeká krátký, prudký sestup následovaný vcelku odpočinkovou cestou na vrchol Kotliská (1 937 m), kde z hlavního hřebena vybíhá na jih mohutná rozsocha s vrcholem Skalka (1 980 m). Červená značka ale pokračuje klesáním do Křížskeho sedla (1 775 m) a dál přes Polanu (1 889 m) do sedla Polany (1 827 m). Tady se napojuje žlutá značka z největšího střediska Nízkých Tater – Demänovské doliny. Zatím nepříliš frekventovaná část hřebenovky tu tak přechází do nejnavštěvovanější části pohoří. Kousek za sedlem začíná kameny dlážděný chodník, vedoucí okolo vrcholu Dereše (2 004) pod Chopok.

Přechod Nízkých Tater: pohled na Chopok a horní stanici lanovky z vrcholu Dereše. V vpravo Ďumbier.

Chopok a Ďumbier

Na Chopku je to už opravdový šrumec – z obou stran hřebene sem proudí turisté a komu se nechce, nebo nemůže po svých, přijíždí lanovkou. Pár metrů pod její horní stanicí stojí přestavěná a zmodernizovaná Kamenná chata pod Chopkom, nabízející jak občerstvení a úkryt před nepřízní počasí, tak i ubytování. Hned za chatou stoupá cesta na samotný vrchol Chopku (2 024 m), který odtud vypadá jen jako větší hromada kamení, krátká klikatá cesta. Bez ohledu na množství lidí jsou výhledy nádherné, zvlášť Ďumbier odtud vypadá velmi majestátně.

Od chaty pokračuje dlážděný chodník dál, traverzuje jižní svahy Chopku a těsně pod hřebenem klesá až do Demänovského sedla (1 756 m). Za sedlem se připravte na 300 výškových metrů stoupání přes Krúpové sedlo (1 925 m) až na Ďumbier (2 046 m).  Ďumbier je nejvyšším vrcholem celého pohoří a od vrcholového kříže můžete znovu obdivovat dlouhou hradbu Západních Tater a Vysokých Tater. Během přechodu Nízkých Tater je to sice pohled častý, ale stejně se neomrzí.

Přechod Nízkých Tater: v Demänovském sedle. Tady končí příjemný sestup z Chopku a začíná stoupání na Ďumbier.

Vrcholek Chopku a Kamenná chata pod Chopkom

Nejvyšší vrchol celé hřebenovky Nízkých Tater – Ďumbier

Pohoda na Ďumbieru s výhledem na Vysoké Tatry

Chata M. R. Štefánika

Na vrchol Ďumb