Hřebenovku je možné začít i ukončit na různých místech a lze ji jít oběma směry. Najde se hned několik důvodů, proč jít opačným směrem, než je tu popsaný. Tím hlavním jsou Jánošíkove diery. Je snaha udělat z nich jednosměrku pouze pro výstup, a i zdravý rozum radí, že po žebřících a skalnatých úsecích se půjde lépe nahoru než dolů. Pokud ale nechcete porušovat pravidla Národního parku a budete spát jen na horských chatách, jedině se začátkem ve Strečně se vyhnete velmi náročné denní etapě, s celkovým stoupáním téměř 2000 výškových metrů, přes Velký Rozsutec, Stoh a Poludňový Grúň až na chatu pod Chlebom, která by vás jinak čekala.

Přechod Malé Fatry – 1. den

Z vlakové zastávky se vydejte vlevo, po několika minutách dojdete k lávce přes Váh, u které stojí turistický rozcestník Nezbudská Lúčka (360 m). Odtud pokračujte po červené značce, která vás podchodem pod tratí vyvede z vesnice, a zprvu přes louky, později podél Váhu dovede k ústí doliny. V dolině na rozcestí Podhradské (420 m) odbočíte vpravo a vystoupáte ke zřícenině Starý hrad, ze které je pěkný výhled na Domašínský meandr.

Od zříceniny cesta prudce stoupá a občas se z ní naskytne výhled na řeku hluboko pod vámi. Stoupání skončí až na nevýrazném vrcholu Plešel (981 m), odkud vede lehce zvlněná svážnice k chatě pod Suchým, cíli první etapy.

Přechod Malé Fatry – 2. den

Druhý den začnete krátkým, ale strmým výstupem sjezdovkou na rozcestí Javorina (1 150 m). Odtud vás čeká odpočinková pasáž zprvu po louce, později krásným bukový lesem až na protáhlou louku do sedla Príslop pod Suchým (1 202 m). Ze sedla budete prudce stoupat přes 250 výškových metrů pěšinou klikatící se lesem a kosodřevinou až na Suchý (1 468 m).

Suchý je prvním výrazným vrcholem na hřebeni a také prvním místem s dech beroucími výhledy na Žilinskou i Turčianskou kotlinu, Martinské hole, Malý Kriváň a protější Velkou Fatru.

Pokračujte po červené značce úzkou pěšinkou, klikatící se hustými porosty kosodřeviny po úzkém hřebeni, přes Biele skaly (1 448 m) a Stratenec (1 513 m). V této části narazíte na několik skalnatých úseků, pro jejichž překonání si budete muset pomoct rukama. Za Stratencem sestoupíte do širokého travnatého sedla Priehyb (1 462 m), ze kterého začnete zvolna, ale zdlouhavě, stoupat na Malý Kriváň (1 671 m).

Na vrchu stojí betonový pilíř a kamenná zídka k bivakování. Uvidíte odtud dosud skrytou část hřebene s Velkým Kriváněm, Stohem a oběma Rozsutci. Za dobré viditelnosti dohlédnete i na Velký Choč, Babí horu, Západní Tatry a Nízké Tatry.

Pokračujíce po červené značce budete nejprve mírně klesat úzkým hřebínkem a později prudce sestoupíte do bezejmenného sedla (1 440 m) pod vrcholem Koniarky.  Jak budete traverzovat jeho svahy k sedlu Bublen (1 510 m), narazíte na pramen vytékající z kovové roury přímo na cestu.

Ze sedla Bublen vás čeká prudký výstup travnatým svahem na Pekelník (1 609 m) a s jeho velmi strmým jižním svahem po pravé ruce nejprve lehce klesnete a pak pozvolna vystoupáte na rozcestí hrana Velkého Kriváně (1 650 m). Odtud na nejvyšší vrch Malé Fatry – Velký Kriváň (1 709 m) je to slabá čtvthodina cesty. Výhled shora je podobný tomu z Malého Kriváně, navíc uvidíte Snilovské sedlo s horní stanicí lanovky, Vrátnou dolinu, Chleb a vpravo od něho i chatu pod Chlebom – konec dnešní etapy.

Sestupte zpět na rozcestí a vydejte se vpravo, mírným klesáním do Snilovského sedla (1 524 m). Tady odbočte vpravo na zeleně značenou cestu pro terénní auta a pozvolným klesáním dojdete až k chatě pod Chlebom.

Přechod Malé Fatry – 3. den

Poslední den přechodu je nejnáročnější a je dobré vyrazit časně zrána. Vydejte se žlutě značenou pěšinou, vedoucí okolo pramene u chaty, na rozcestí Kopiská (1 446 m). Odtud začíná prudší stoupání na hřeben do sedla za Hromovým (1 600 m). Odbočte vpravo a pokračujte po červené značce. Nedaleko sedla se hřeben stáčí vlevo a následuje odpočinková, převážně klesající pasáž přes úzkou část hřebene zvanou Steny na Poludňový grúň (1 460 m).

Pozvolna klesat budete ještě do Stohového sedla (1 230 m), kde začíná prudké a zdlouhavé stoupání na Stoh (1 608 m). Výstup vede zpočátku nízkým lesem, často rozblácenou cestou, přes rozcestí chrbát Stohu (1 320 m), později jedním z mohutných, travnatých hřbetů. Stoh je vynikající vyhlídkový vrchol, ze kterého je vidět velká část hřebene, který už máte za sebou. Krásný je i pohled na Velký Rozsutec, který vás teprve čeká.

Pokračujte dlouhým sestupem po dalším z hřbetů do sedla Medziholie (1 185 m). Kousek odtud, směrem k sedlu Osnice, je pramen pitné vody. Pokračujte po červené značce do lesa, kde začnete nabírat první desítky výškových metrů. Po čase vyjdete z lesa a s přibývající výškou začne přibývat i skalisek. Tady se místy budete muset přidržet rukama nejen skal, ale i několika řetězů, které tu jsou ke skále připevněny. Těsně pod vrcholem je rozcestí, odkud k vrcholovému kříži vede krátká odbočka. Výstup na Rozsutec je sice náročný, ale pokud nemáte strach z výšek, zvládnout by ho měl každý – výhledy z vrcholu za to určitě stojí.

Odtud už nenarazíte na žádné delší stoupání. Stále sledujíc červeně značenou pěšinu se propletete mezi vrcholovými skalisky a nejprve kosodřevinou, později lesem, sestoupíte do sedla Medzirozsutce (1 200 m) s pěkným výhledem na Malý Rozsutec. V sedle odbočte vlevo na modře značenou, zvolna klesající, pěšinu. Asi 150 metrů od sedla je po pravé straně vyšlapaná odbočka k prameni. Nedaleko od pramene projdete přes rozcestí pod Tanečnicou (1 186 m) a začnete sestupovat do soutěsky Tesná Rizňa, kde vás čekají první žebříky a řetězy.

Z rozcestí pod Tesnou Rizňou (935 m) následuje krátký, mírně klesající, odpočinkový úsek na rozcestí pod Pálenicou (900 m). Tady začíná vrchní část Jánošíkovych dier zvaná Horné diery, kde překonáte další řetězy zajištěné úseky, lávky a žebříky, vedoucí mnohdy přímo nad potokem nebo vodopádem.

Chladný svět soutěsek a kaňonů definitivně opustíte na louce na rozcestí Podžiar (715 m). Překročte potok a pokračujte po žluté značce okolo koliby, kde můžete v sezoně zakoupit občerstvení. Krátkým stoupáním se dostanete do sedla Vrchpodžiar (745 m) a stále sledujíc žlutou značku odbočíte po necelých 200 metrech na pěšinu do lesa, která vás asi po čtvrthodině dovede do Štefanové – cíle túry.

Ve Štefanové můžete přenocovat v některém z penzionů nebo rovnou vyrazit autobusem (zastávka „Terchová,,Vrátna Štefanová“) přes Terchovou do Žiliny. Pokud máte ve Strečně auto, jeďte autobusem jen do Varína, odtud je to už jen jedna zastávka vlakem. Při výběru autobusu buďte opatrní, většina z nich nezajíždí k vlakové stanici a některé autobusy nezajíždí do Varína vůbec.

Video